Vím, že zhoršené vidění není konečná. Vím, že to jde napravit. Když jsem to dokázala já, dokážete to i vy.

Poradím a naučím vás jak na to.

Jmenuji se Hana Lacinová. Kurzy na obnovu zraku vedu od roku 2012.

S radostí sleduji, jak se mnoha lidem oči zlepšují a opět vidí to, co už bez brýlí nedokázali.

Mnozí z nich brýle odkládají. Někteří úplně, jiní je používají jen občas nebo sníží dioptrie. Mizí potíže s očima jako je slzení, bolest, pálení, únava, světloplachost, snižuje se krátkozrakost i dalekozrakost, harmonizuje se nitrooční tlak. Vidění je plastičtější, barevnější, rozšíří se vnímání detailů. Někdo udělá větší pokrok, někdo menší, je to individuální, ale každý vnímá změnu. Jsou i zlepšení v těžších a složitějších případech. A to i po relativně krátké době, kdy se očím aktivně věnují.

Je úžasné to sledovat, být u toho. 

Vím, co zažívají, tak jsem nosila brýle. Mnoho let jsem brýle z očí přes den                    v podstatě nesundala.

Začalo to v páté třídě... Nosila jsem brýle usilovně celý den, jak pan doktor nařídil. Častokrát se mi stalo, že když jsem si šla umýt obličej, umyla jsem jej i s brýlemi, zapomněla jsem na ně. Tak jsem je vzala za svou součást. Oči se ale s brýlemi nezlepšily. Postupně jsem se dopracovala na 1,5 a 2,5 dioptrie na dálku, což není tak moc, ale mě to tenkrát připadalo jako katastrofa.

Brýle mi začaly vadit, tím víc, čím jsem byla starší. Omezovaly mě, vadily mi – při tancování, zábavě, venku v přírodě, při plavání, vlastně pořád. Myslet na ně, hlídat je, aby se nerozbily. Připadala jsem si v nich ošklivá, nemožná. A já se chtěla líbit, která puberťačka by nechtěla.

A pak jsem čirou náhodou (zhruba v osmnácti) objevila text se cvičením na oči. Zaujal mě, s nadšením (ze začátku), pak už jen “přece to nevzdám” jsem vydržela rok. Po roce cvičení byla z 1,5 dioptrie nula a ze 2,5 zhruba čtvrt dioptrie. Paráda, víc už jsem necvičila. Lenost převládla, protože jsem viděla skvěle.

Ne, že bych se úplně dokázala vzdát se brýlí, překvapivě, když mi tolik vadily. Měla jsem brýle, kde na jedno oko bylo obyčejné sklíčko bez dioptrií a na druhém asi čtvrt dioptrie. Nenosila jsem je pořád, ale měla jsem je. Za ta léta jsem je tak přijala, že bez nich jsem to nebyla já, schovávala jsem se za ně. Ještě mi pár let trvalo, než jsem je odložila úplně.

Dnes už vím, proč to pro mě bylo tak těžké.

Střih v čase a jsme asi o dvacet let dál... Brýle už nenosím docela dlouho, ani ty sluneční. Absolvovala jsem Profesionální školu Borise Tichanovského a zjistila, že Boris vede kurzy věnované obnově zraku. Můj partner má silné brýle, 12 dioptrií na obou očích na dálku (téměř čtyřicet let stejné dioptrie), takže spolu vyrazíme na Borisův kurz. Za šest dnů na kurzu stáhnul na obou očích téměř dvě dioptrie - ověřil si to i u lékaře. Fantastické! (V tuhle chvíli už nosí brýle o 4 dioptrie nižší, než když začal oči aktivovat.)

A na tom kurzu se mi to spojilo.

Byly to podobné cviky, které jsem kdysi cvičila i já a pomohly mi odstranit dioptrie. Jen ta metoda byla mnohem komplexnější a propracovanější, a hlavně rychlejší. Téměř dvě dioptrie za 5 dnů a mě to trvalo rok!

Okouzlilo mě to. To je to, čemu se chci věnovat! Po domluvě s Borisem jsem po čase mohla začít vést vlastní kurzy. Začala jsem hledat všechny dostupné materiály a informace. Hledala jsem a učila se, proč se děje s očima to co se děje, jak to změnit.

Proč nekývnout na to, že od určitého věku je normální nevidět normálně.

 

Navázala jsem a využila všechny informace, které jsem do té doby nastřádala pro práci s lidmi, z psychosociálního výcviku, seberozvojových seminářů a mnoha dalších. Začala jsem získávat zkušenosti s vlastními klienty. A učím se a hledám nové přístupy stále. Zjistila jsem, že je třeba ještě mnohem komplexnější přístup, jak velký vliv má naše psychika, mysl, výživa, prostředí, napětí, radosti i strasti, které prožíváme a jak je prožíváme.

Ohromně mě to baví a naplňuje.

Co může být krásnějšího, než když za mnou přijde sedmdesátiletá paní, která po dvou dnech na kurzu čte časopis bez brýlí aniž si to uvědomí (a to na začátku měla skoro 2 dioptrie na blízko). Když během kurzu lidé okolo sebe objevují stále nové zajímavosti, protože se svět před nimi otevírá, jak se dívají “novýma” očima.

Když se někde zmíním, že vedu kurzy na obnovu zraku, většinou přijde jako první otázka: “Funguje to?” JÁ VÍM, ŽE FUNGUJE. A snažím se to předat i ostatním. Nepřijde to samo od sebe, chce to kupu práce, ale stojí to za to.

 

Je to jako “zázrak”, ale nepřijde lusknutím prstů.

 

A abyste nemuseli hledat jak to udělat, nabízím vám své zkušenosti v kostce. Co dělat, aby při našem současném způsobu života ve společnosti počítačů, mobilů, televizí naše oči netrpěly a sloužily nám ve zdraví co nejdéle.

Pomůžu vám odkládat brýle co nejčastěji, osvobodit od nich své oči, aby se mohly uvolnit a rozhlédnout.

 

Nabízím vám jednoduché postupy, které když budete používat, pomůžou vám vyhnout se oční únavě, a potížím z ní, a především zlepšit své vidění.

Budu vás doprovázet, abyste na to nebyli sami.